„Svět, o kterém něco víš, je krásnější.“

(Někdy.)

 

Filmový dokumentarista, režisér a scénárista. Působí v Praze, věnuje se formátům zaměřených na sociální a environmentální problematiku.

Vystudoval obor etopedie, poté pracoval v Akademii věd a v České televizi. V roce 1995 absolvoval stáž na fakultě žurnalistiky Syracuse University ve Spojených státech.

Celovečerní dokumentární filmy

Jan Werich: Když už člověk jednou je

 (2021)

První bilanční filmový portrét Jana Wericha, legendy české kulturní scény. Zakladatel Osvobozeného divadla, spoluautor desítek her, divadelní a filmový herec, spisovatel a glosátor politického a společenského dění. Janu Werichovi se doslova vyplnil text písně Jednou jsi dole, jednou nahoře. Zatímco třicátá léta znamenají pro Wericha a Voskovce úspěch a popularitu v Československu ale i na evropské půdě, další desetiletí naprosto změní jejich životy. Zatímco Voskovec se vrací do Spojených států, Werich se učí žít v totalitním režimu a posledních deset let života je definitivně umlčen. Strhujícím životem a tvorbou Jana Wericha provází Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák, Jiřina Bohdalová, Vladimír Just, Pavel Taussig a přítelkyně Werichovy dcery, Eva Tůmová.

 

Scénář a režie: Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer

Jan Potměšil: nikdy bych neměnil

 (2019)

Neobyčejný příběh herce, bojovníka za svobodu, který na začátku své hvězdné kariéry riskoval vyhazov z DAMU, aktivního spolutvůrce sametové revoluce, účastníka vážné autonehody a člověka, který se popral se svým osudem a na vozíku se vrátil ke své herecké profesi.

 

Scénář a režie: Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer

Režisér s dýmkou aneb můj život na place

(2019)

Životopisný dokument o tvorbě režiséra a pedagoga FAMU Dušana Kleina. Který se proslavil zejména úspěšnou sérií šesti filmů o básnících. Tyto filmy natáčel v průběhu 3o let. Mezi jeho další tvorbu patří například Hříchy pro pátera Knoxe, ze kterých se stal nekonečný seriál. Dušan Klein jako pedagog připravil na režisérskou kariéru několik osobností české filmové scény.

Miroslav Horníček: humor není žádná sranda

 (2018)

Televizní dokument o životě a chytrém humoru Miroslava Horníčka, jeho životní moudrosti, nadhledu a přátelství. Tvůrci dokumentu Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer využili unikátní záběry z 90. let, kdy se Horníčet setkává již s nemocným Jiřím Sovákem anebo z návštěvy zchátralé Werichovy vily na Kampě. Průvodcem dokumentu je liberecký lékař Vladimír Mareš,který se stal osobním přítelem a poté i „ adoptivním synem“ Miroslava Horníčka a pečoval o něj i jeho manželku Bělu v posledních letech jejich života. Jeho pohledem autoři mapují klíčové momenty tvorby Miroslava Horníčka. Mezi ně patří spolupráce s Janem Werichem v Divadle ABC, působení v divadle Semafor s Jiřím Suchým,  účinkování v Kinoautomatu na EXPU 67 v Montrealu, kultovní Hovory H v České televizi nebo hlavní role v seriálu Byli jednou dva písaři, Horníček považoval za vrchol své televizní tvorby.

televizní pořady

Magické hory Čech a Moravy

 (2011)

Třináctidílný televizní cyklus putování Květy Fialové a Václava Cílka za  pamětí  a  tajemstvím našich kultovních hor.

 České a moravské hory, jejich vznik, historie a mýty osobitým pohledem geologa,  spisovatele a filozofa RNDr. Václava Cílka a herečky Květy Fialové. Příběhy o krajině, životě hor a lidí, kteří je postupně obývali, o jejich smyslu pro člověka. Chvílemi se zdá, že Květa s Václavem vyrazili ve stopách  Karla Hynka Máchy  hledat svou „ vlastní horu, vlastní osu světa, svou axis mundi…“.

Hory byly opředeny pověstmi a mýty a v dobách, kdy se spojily myšlenky romantismu s národním obrozením, se staly velkým tématem malířů a hudebníků a začaly hrát významnou roli při prosazování národní identity. Mnohé z těchto hor sloužily jako strážní hory a jako místo pro komunikaci se vzdálenými kmeny. Pravděpodobně ještě před příchodem Keltů se vrcholky hor staly spojnicí s božstvy a místem uctívání vyšších sil.

Nedej se: Krajina za sto let v několika obrazech.

 (2018)

Václav Cílek v televizním dokumentu k výročí vzniku republiky. Mlýnu globalizace a klimatické změně se nevyhneme, jde jen o to, jak se s novou realitou vyrovnáme. S dr. Václavem Cílkem po moravsko-rakouské hranici. Dokumentární esej ke stoletému výročí založení republiky. Jak bude česká a moravská krajina vypadat za dalších sto let? Na záběrech z dronu, který letěl nad hranicí Moravy a Rakouska, je přesně vidět, kde končí mozaikovitá pestrá krajina Rakouska a kde začínají naše širé lány. Zmizely meze, louky i pastviny a pole jsme scelili v průmyslové lány. Dnes máme největší půdní celky v Evropě. Může krajina v této podobě přežít dalších sto let?  A bude za sto let krajina ještě někoho vůbec zajímat?

Svět magických věží

(2004)

Skalní města Českého ráje v proměnách času.

Dokument o unikátních pískovcových městech Českého ráje se stal součástí přihlášky do zápisu skalních měst Českého ráje do seznamu přírodních památek UNESCO. V roce 2005 se Český ráj stal součástí sítě evropských geoparků a prvním Geoparkem UNESCO v ČR.

Tři životy Vladimíra Pucholta

(1996)

Televizní dokument o proměně kultovního českého herce ve vynikajícího dětského lékaře, který dnes působí v Torontu. Dokument přináší unikátní záběry z osobního i pracovního života MUDr. Vladimíra Pucholta Toronta 90. let minulého století.

Nedej se: Kdo zaplatí účet?

(2020)

Publicistická esej Václava Cílka ke klíčovým environmentálním změnám od Sametové revoluce. I když se výrazně zlepšila kvalita ovzduší a v řekách už netečou jedy, na druhé straně se zhoršila kvalita půdy a ornice je stále víc ohrožena erozí. Velké plochy zemědělské půdy ustupují plechovým halám, problematické pěstování biopaliv zatěžuje povrchové i podzemní vody a stav lesních porostů je tragický. Navíc čelíme novým globálním výzvám, dlouhodobému suchu i přívalovým dešťům. Kdo pak zaplatí účet?

Nedej se: Snář „ekoteroristy“ Mojmíra Vlašína.

(2017)

Přírodovědec Mojmír Vlašín nás zavede do nejcennějších míst v České republice, která dodnes nemají reálnou ochranu. Jednou z lokalit je Moravská Amazonie – soutok Dyje a Moravy, která se brzo po uvolnění hranic měla stát národním parkem. S plošnou ochranou Soutoku zásadně nesouhlasí Lesy České republiky a stejně tak myslivci. Dalším kandidátem pro vyšší stupeň ochrany přírody a krajiny jsou Chřiby. Už řadu let figurují v návrhu na vyhlášení chráněné krajinné oblasti, zatím ale stát neučinil rozhodující krok. Oblastí s překvapivě zachovaným krajinným rázem je i málo známá Svratecká hornatina v okolí Vírské přehrady. Dlouholetým kandidátem na chráněnou oblast jsou i Novohradské hory na pomezí Jižních Čech a Rakouska. Už před dvaceti lety byl návrh vyhlášení chráněné oblasti připraven do vlády, ale nakonec nebyl projednán…

ABCD Ekologie aneb Životabudič

(2001, 2003)

26 dílný televizní cyklus hraných etud s Petrem Vackem a Miroslavem Vladykou. Cyklus přináší divákovi celé spektrum možnosti, jak se může začít chovat ekologicky už zítra. Jde o uskutečnění možného cyklus je malou ekologií všedního dne.

Stále okouzlující a okouzlená Květa Fialová

(2000)

Středometrážní dokumentární film o herectví, životní cestě a životním stylu. Květa Fialová se díky svému   budhistickému přesvědčení dovede unikátním způsobem vyrovnávat se stářím, chorobami i další nepřízní osudu. Stále okouzlena přírodou, zvířaty i lidmi prožívá své stáří jako šťastné období svého života.

Výlety Miloslava Horníčka

(1997)

Dokument o dobře utajovaných místech herce, spisovatele, autora řady divadelních her a koláží. Návštěva Horníčkova rodiště – dům v Karlově ulici v Plzni, kultovní chalupu v Kytlici, celoživotního kamaráda a partnera z televizního cyklu Dva písaři Jiřího Sováka a také opuštěnou Werichovu vilu na pražské Kampě. Hovory o tom, jak se vyrovnávat s osudem a jak plně prožívat stáří.

Nedej se: Sen o kanálu Dunaj Odra Labe

 (2019)

Potřebujeme napříč republikou budovat největší vodní dálnici v Evropě? Přežije tento sen prezidenta Miloše Zemana jeho volební období? Bude plavební koridor vůbec potřeba? Jaká jsou další rizika tohoto projektu? Autoři studie proveditelnosti (zřejmě záměrně) nezapočítali možnosti přepravy zboží po vysokorychlostní železnici, která se buduje rychlým tempem v okolních státech. U nás se zatím zdlouhavě diskutuje o trasách a první studie proveditelnosti byla hozena pod stůl. Přitom Evropská unie je ochotna se na vysokorychlostních tratích podílet i finančně. Na rozdíl od vodních cest jsou železniční tratě mnohonásobně rychlejší a operativnější než lodní doprava a méně narušují krajinu a biodiverzitu.

KDYŽ MUSÍŠ, TAK MUSÍŠ?

(2003)

Cyklus uměleckých dokumentů přináší nové pohledy na  naši drogovou scénu a její sociální, zdravotní, psychologický, právní i kriminální kontext. Autoři koncepce tohoto cyklu, režisér Tomáš Škrdlant a Martin Slunečko se  spojili s dalšími autory a tak vznikl desetidílný formát  pro veřejnoprávní televizi  spojený s využitím filmů v primární protidrogové prevenci. Projekt využila společnost Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách. Na cyklu se podíleli vedle Tomáše Škrdlanta a Martina Slunečka Helena Třeštíková, Robert Sedláček, Jan Šikl, Martin Štoll, a Tomáš Třeštík.

Český ráj – Ráj v srdci Čech

(2006)

Unikátní přírodní a kulturní dědictví Českého ráje v proměnách času. Je to krajina vyhaslých sopek, bohaté vegetace, roklí, lesů, mokřadů a rybníků, středověkých hradů, zámků a lidové architektury. To, co tvoří z Českého ráje výjimečný krajinný celek, jsou pískovcová skalní města. Hruboskalsko, Prachovské skály a dalších více než deset skalních měst spolu s vyhaslými sopkami tvoří reliéf, který nemá obdobu nikde jinde na světě.  V roce 1955 se Český ráj stal první chráněnou krajinnou oblastí v Československu.

 

Krajiny duše Vladimíra Preclíka

(2006)

Dokument o Vladimíru Preclíkovi, jednom z předních českých sochařů, který se v dokumentu stává průvodcem po světě prostoru, barev a jinotajných soch.   Preclík zavádí diváka mezi stavební kameny své tvorby: kamenosochařství, dřevěné sochy, sochy z kovu, mezi obrazy i knihy, a do míst, která utvářela jeho tvorbu i život: Tou je i galerie soch pod širým nebem na vrchu   Svatý Gotthard v Hořicích, kde Vladimír Preclík založil před čtyřiceti lety mezinárodní sochařské symposium.

 

Svět Erazima Koháka

(1996)

Dokument o profesoru Bostonské  univerzity  a  University Karlovy, jednom z  našich nejvýznamnějších filozofů, který se po  čtyřiačtyřiceti letech exilu v USA vrátil do Prahy. Dokument  zachytil  poslední  měsíce působení profesora Koháka v USA, jeho dřevěný dům, který si vlastnoručně postavil v  lesích New Hampshiru  a  jeho   život po  návratu do  vlasti .

Nedej se: Ukradená ekologie

(2021)

Ukradená ekologie. Jak se změnil postoj naší veřejnosti k životnímu prostředí od Sametové revoluce? Čím stát dnes diskredituje zelené myšlenky?

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně připravili výzkum, který zjišťoval vztah obyvatel České republiky k životnímu prostředí a také, co jsou ochotni dělat (nedělat) pro jeho zlepšení. Bylo osloveno přes dva tisíce respondentů. Výsledek byl překvapující. Sedmdesát procent dotázaných odpovědělo, že považují environmentální problémy za vážné. Mnohem méně už bylo těch, kteří jsou ochotni v zájmu životního prostředí omezit spotřebu a měnit své chování. Co můžeme pro životní prostředí udělat už dnes? Házet plasty do žlutých kontejnerů nestačí, většina jich stejně skončí ve spalovně anebo na skládce. A jak se za posledních třicet let změnil slovník politiků a médií? I když se společnost mění a postupně zelená, politici na tento jev reagují jen pomalu. Pro dnešní klipovitou společnost platí stále častěji: dobrá zpráva, žádná zpráva. Dokumentem provází herec Petr Vacek.

Nedej se: Znavení ekologové

(2015)

Portrét dvou lidí, kteří se zabývají ochranou životního prostředí: Miroslav Janík a Jaromír Bláha.

Josef Fanta: Moje cesta z Krkonoš do Nizozemí a zpět (Nedej se!)

(2016)

V šestadvacetiminutovém dokumentu sleduje režisér Slunečko cestu Josefa Fanty do Krkonoš, kde jako mladý expert na ekologii lesa dostal za úkol připravit vyhlášení národního parku, nejstaršího na českém území. Příběh Josefa Fanty pokračuje sovětskou okupací a následnou degradací z pozice náměstka ředitele Správy Krkonošského národního parku na pozici topiče ve vrchlabském muzeu, následným odchodem z národního parku a posléze i z vlasti do Nizozemí. Tam se Josef Fanta stává profesorem lesnické ekologie hned na dvou univerzitách – ve Wageningen a v Amsterdamu. Po sametové revoluci se vrací do „svých“ Krkonoš, aby na vlastní oči uviděl důsledky imisní kalamity v horských lesích – tu obratem začal zkoušet řešiti díky okamžité finanční a odborné pomoci z Nizozemí prostřednictvím Nadace FACE.

Kalamita aneb srdečný pozdrav od Šumavy k Tatrám

(2007)

Jaroslav Dušek v televizním dokumentu o křehké rovnováze lesa, který ve Vysokých Tatrách zmizel za jediný večer, zatímco na Šumavě mizí desítky let. V Národním parku Bavorský les byly ponechány lesní porosty zničené vichřicí a kůrovcem svému vývoji a staly se turistickou atrakcí. V Čechách se o ponechání přirozeného vývoje lesa vede nelítostná bitva.

Malíř Josef Jíra

(1997)

Dokument  o  jedné  z   nejvýraznějších   a    současně     nejkonfliktnějších osobností  české   výtvarné  scény.   Unikátní   výpověď   o  nejdůvěrnějších hodnotách umělce : o smyslu tvorby, víře a jeho sepětí s místy, kde se narodil a  kam  se  celý  život  vracel.

knihy

PROSTONÁRODNÍ KUCHŘKA KVĚTY FIALOVÉ

(2017)

Nakladatelství EAT CETERA

Jediná kuchařka Květy Fialové, která je současně obrazovým životopisem. Převažují nápadité recepty, kteréí vycházely z Květiny fantazie. Recepty provází Květa svým komentářem a vzpomíná na zákulisí své domácí kuchyně. V kuchařce nechybějí ani vzpomínky na rodinu a herecké přátele. Jejími nejčastějšími hosty u stolu byli Miroslav Horníček, Arnošt Lustig, Stella Zázvorková a Naďa Konvalinková.

MAGICKÉ HORY

(2013)

NAKLADATELSTVÍ ALBATROS – Edice České televize

Již vyprodaná kniha, která vychází s úspěšného televizního cyklu o českých horách. Knihou čtenáře provází dvojice Květa Fialová a Václav Cílek.

 

MAGICKÉ HORY

(2014)

Pokračování prvního dílu o českých horách. I tento díl je dnes již vyprodaný.

ocenění

život

Žije a působí v Praze, přes třicet let se věnuje televizní publicistice a dokumentu, vytváří především televizní dokumenty a  projekty zaměřené na oblast životního prostředí,  sociální problematiku, životní styl a umění. Vystudoval obor etopedie, poté pracoval v ČSAV  a  v České televizi jako scénárista dokumentů. V roce 1995 absolvoval stáž na fakultě  žurnalistiky University of Syracuse ve Spojených státech.

Je autorem  řady dokumentů o osobnostech, které si zvolily netradiční životní  pouť:   ve spolupráci s Českou televizí vytvořil středometrážní dokumenty o profesoru  Erazimu Kohákovi,  Květě  Fialové,  Miloši Formanovi, Miroslavu Ondříčkovi, malíři  Josefu Jírovi, herci a lékaři Vladimíru  Pucholtovi  a dalších osobnostech.

Na některých dokumentárních projektech spolupracoval s kolegou režisérem Milošem Šmídmajerem, který se věnuje především hrané tvorbě. Mezi poslední  společné práce patří hodinový film Humor není žádná sranda o Miroslavu Horníčkovi (2018) a dokument Jan Potměšil: Nikdy bych neměnil (2019). Film spojuje osobní příběh známého herce Jana Potměšila s dějinnými událostmi roku 1989.

Martin Slunečko je přes dvacet let kmenovým režisérem publicistického pořadu České televize zaměřeného na environmentální problematiku NEDEJ SE. V rámci tohoto cyklu vytvořil řadu dokumentů, například Krajina za sto let, Josef Fanta: moje cesta z Krkonoš do Nizozemí a zpět, Znavení ekologové, Snář ekoteroristy Mojmíra Vlašína, Sen o kanálu Dunaj Odra Labe anebo Kdo zaplatí účet?

Před rokem 2 000 společně s americkou neziskovou organizací  The Center for Communications, Health and the Environment (CECHE, Washington D.C.) vytvořil a produkoval desetidílný cyklus o životním stylu  ELIXÍR ŽIVOTA- ELIXIR OF LIFE. Jednalo se o americký formát, který netradiční formou přibližuje souvislosti fyzického i psychického zdraví s životním stylem. Cyklus byl vysílán Českou televizí a poté byl distribuován v anglické verzi ve Spojených státech.

K tématu drogových závislostí se režisér se po nějaké době vrátil:  je spoluautorem desetidílného projektu dokumentů pro Českou televizi o drogových závislostech KDYŽ MUSÍŠ, TAK MUSÍŠ? Na cyklu filmů spolupracovali naši přední dokumentaristé: Helena Třeštíková, Tomáš Sedláček, Jan Šikl, Tomáš Škrdlant a Martin Štoll.

Režisér je také autorem 26 dílů hraných ekologických etud ABCD EKOLOGIE s herci Petrem Vackem a Miroslavem Vladykou. Vytvořil tak  nový televizní formát pro děti o ekologii všedního dne. Vytvořil také dokumentární film SVĚT MAGICKÝCH VĚŽÍ v české a anglické verzi, který se stal součástí přihlášky skalních měst Českého ráje do seznamu světového dědictví UNESCO.

Martin Slunečko je autorem televizního cyklu MAGICKÉ HORY ČECH A MORAVY. Průvodci po našich nejslavnějších horách se stali geolog, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek a herečka Květa Fialová. V cyklu se objevuje Říp, Kozákov, Radhošť, Trosky, Milešovka, Kleť, Radobýl, Blaník, Hostýn, Sněžka, Pálava, Bezděz a Petřín. Po odvysílání cyklu vznikly dvě stejnojmenné knihy, které vydal Albatros v rámci edice České televize.

Filmy  Martina Slunečka byly  několikrát oceněny  na  EKOFILMU a na festivalu TSTTT v Uherském Hradišti a na festivalu  LIVE SCIENCES. V roce 2001 obdržel Cenu ministra životního prostředí za soustavnou iniciativní propagaci ekologických myšlenek prostřednictvím filmové tvorby.

 

kontakt

 

 

info@martinslunecko.cz